Zprávy

AI je energeticky nenasytná, tak ji začínají pohánět vyřazené letecké motory. Jsou sice špinavé, ale bleskurychlé na instalaci. Na připojení k elektrické síti se čeká roky, stejně tak na nové turbíny. Datacentra proto sahají po motorech z boeingů. Sází na ně i sám miliardář Elon Musk.

Rozmach generativní umělé inteligence s sebou přinesl jeden zásadní inženýrský problém, kterým je skokově rostoucí spotřeba elektrické energie. Běžná datacentra dnes k pokrytí svých potřeb vyžadují stovky megawattů, ty největší projekty cílí až na gigawatty. Výstavba nové energetické infrastruktury však tomuto tempu zdaleka nestíhá držet krok.

Získat trvalé připojení k rozvodné síti může v některých lokalitách trvat pět až sedm let a čekací lhůty na zbrusu nové průmyslové plynové turbíny se protáhly na tři až pět let. Developeři proto objevili pragmatickou zkratku spočívající ve využití takzvaných aeroderivátů. Jde o vysloužilé proudové motory z dopravních letadel, nejčastěji ze starších modelů Boeing 747, které dostávají druhý život jako mobilní pozemní elektrárny.

Samotný proces přestavby letového turbodmychadlového motoru na stacionární generátor představuje náročný technologický úkol. Specializované firmy nejprve vyřazený agregát rozeberou na prvočinitele, důkladně jej vyčistí, zkontrolují integritu materiálů a opotřebované díly vymění.

Hlavní konstrukční proměna se následně odehrává v samotné turbínové sekci. Zatímco na křídle letadla je motor navržen tak, aby vytvářel dopředný tah vyfukováním horkých plynů, v datacentru se tato ohromná kinetická energie musí přeměnit na mechanickou práci. Zadní část turbíny se proto radikálně přepracuje a osadí se masivní hřídelí, která zachycuje rotační sílu a napřímo pohání gigantický elektrický alternátor.

Další nezbytnou úpravou prochází palivový systém. Letecký petrolej je pro nepřetržitý pozemní provoz neekonomický a produkuje nadměrné množství emisí. Inženýři proto do motorů instalují speciální vstřikovací trysky a kompletně redesignují spalovací komoru tak, aby agregát dokázal spalovat zemní plyn nebo jeho směsi. Tato úprava je klíčová pro zásadní snížení emisí oxidů dusíku na povolené limity. Přepracovaný motor je následně ukotven do masivního ocelového rámu s tlumicími vzpěrami a usazen na speciální návěs. Vznikne tak vysoce mobilní elektrárna, kterou lze na místo dopravit tahačem, zapojit a do pěti minut vytočit na plný výkon, čímž jeden modul dodá i bezmála padesát megawattů.

Tohoto flexibilního řešení nedávno využil i vizionář Elon Musk. Jeho společnost xAI aktuálně buduje masivní superpočítačové centrum v Memphisu a nemohla si dovolit čekat na zdlouhavé posílení lokální distribuční sítě. K napájení obřích výpočetních clusterů pro trénink AI proto na místě instalovala hned osm takto upravených leteckých turbín. Ačkoliv se tento krok neobešel bez vyšetřování a obav ekologických organizací z lokálního znečištění ovzduší oxidem uhelnatým a oxidy dusíku, stroje získaly od úřadů dočasná povolení k provozu.

Rychlost nasazení v tomto vysoce konkurenčním prostředí zkrátka zvítězila, a letecké motory tak vytvořily zcela nový standard pro překlenutí kritických let před vybudováním klasické rozvodné infrastruktury.

Zdroj: Datacentre Magazine, Tom's Hardware, EE Power, IEEE Spectrum