Konference proběhla v rámci tzv. Zeleného týdne a byla reakcí na nedávné zveřejnění Bílé knihy Evropské Komise zabývající se dopravou, jež stanovila cíl do roku 2050 zcela vytlačit z měst automobily na konvenční paliva. Konference analyzovala klíčové politické a podnikatelské kroky potřebné k nasazení elektrických vozidel v komerčním měřítku z pohledu zúčastněných hráčů venergetice, dopravě a životního prostředí.
Argumenty ohledně způsobu, jak nejlépe dosáhnout dopravního systému s nízkými emisemi uhlíku, jsou již dobře propracované. Podoba konkrétního postupu a způsob nejefektivnější alokace zdrojů zůstává prozatím otevřená k diskusi, jak dobře ilustruje různorodost reakcí na Bílou Knihu dopravy.
Přechod od fosilních paliv na elektrický pohon automobilů ve všech jejich variacích, je podporován jako optimální spojení ekologických a ekonomických výhod, nicméně zbývá vyřešit nemalé problémy dříve, než elektromobily prokážou svoji životaschopnost a budou schopné se prosadit v komerčním měřítku.
Konference si kladla za cíl definovat kroky, které musí evropští politici, automobilky a energetické podniky společně podniknout k zajištění podmínek pro rozvoj elektromobility, aby se ta stala reálnou volbou pro spotřebitele a k odstranění překážek, které brání Evropě stát se leaderem na poli těchto inovativních technologií.
Se zajímavými fakty z pohledu automobilek přišel ve své prezentaci evropský ředitel značky Toyota pan Akihito Tanke. Podle Toyoty bude mobilita budoucnosti vypadat takto:
Dále představil výsledky výzkumu probíhajícího na flotile 600 Priusů PHEV, které Toyota rozdělila do měst po celém světě.
Názory uživatelů:
Jako mnoho dalších, jako jednu z největších překážek rozvoje elektromobility vidí chybějící standardizaci zásuvek na dobíjení.
Odlišujícím znakem konference byl posun k pojmenování praktických problémů, které mohou nastat při zavádění do provozu a diskuze nad jejich možným řešením. Této oblasti se věnovala celá třetí, odpolední sekce, kde se řešilo pojištění, leasing, náhradní díly, servis apod.
V této oblasti je elektromobilita teprve na počátku a řešení se budou hledat bolestně. Složitým tématem se pravděpodobně stane například problematika sepisování elektromobilů. Nacházejí se zde totiž vysokonapěťové prvky a manipulace s nimi vyžaduje osoby speciálně proškolené. Školení je přísné a dlouhé, takže případná oprava elektromobilu nebude bez problému. Stejně tak na řešení čekají situace, kdy se elektromobil stane účastníkem dopravní nehody a s tím související obava z vysokého napětí při eventuelním vyprošťování pasažérů.
Konference ukázala, že elektromobilita vstoupila do další etapy, která nebude tak snadná jako ta předchozí. Pryč jsou obecné deklarace. Nastává každodenní drobná práce plná protichůdných aktivit, i konkurenčního boje. Příkladem za všechny může být chybějící standardizace zásuvek. O tomto problému všechny zúčastněné strany vědí, navzájem se vyzývají k jednotnému postupu, ale výsledek doposud nestojí za řeč.
Elektromobily nabízejí v delším časovém horizontu vynikající vyhlídky pro inovace, růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost EU v globálním kontextu, kroky přijaté do roku 2030 budou však pro úspěch klíčové.