OPEN DAYS - Evropský týden regionů a měst | Brusel, 4. - 7. října 2010

OPEN DAYS – Evropský týden regionů a měst se v Bruselu konal letos již po osmé, ve dnech 4. až 7. října 2010. Celkem v tomto termínu proběhlo přibližně 100 seminářů, workshopů, diskusí a výstav organizovaných ve spolupráci s regiony a městy z celé Evropy, a to včetně příspěvků od společností, mezinárodních asociací,  bank a akademických organizací.  

V předvečer intenzivní diskuse o reformě politiky soudržnosti po roce 2013 se letošní OPEN DAYS soustředily na „konkurenceschopnost, kooperaci a soudržnost“ a současné nejlepší praxe z programů regionálního rozvoje v celé Evropě:

• Semináře o 'konkurenceschopnosti' zaměřené na inovace, regionální rozvoj a zelený ekonomický růst.
• Semináře o 'kooperaci' – debaty o regionální a přes-hraniční spolupráci
• Téma 'soudržnosti' diskusi o územní a sociální soudržnosti a o tom, jak lépe integrovat různé politiky na místní úrovni.

Odborníci z občanského sdružení Future Age se zúčastnili konferencí, zabývajících se městskou dopravou s důrazem na její udržitelnost – Sustainable Urban Mobility – tak, jak stanovila EK v nedávno přijatém dokumentu „Action Plan on Urban Mobility“. Konference se vyznačovaly konstruktivní atmosférou. Téma dopravy ve stále rostoucích evropských městech je totiž závažným úkolem, který před Evropany stojí bez ohledu na politickou příslušnost.

Navštívené konference:

• Towards mobility and innovation in Europe´s regions and citise

  (Organizátor: S.M.I.L.E.: Sustainable Mobility and Innovation for Local Entities)

• Sustainable mobility in European Cities

  (Organizátor: Commitee of Regions)

• Think global, act local:Territorial cooperations of cities and regions for European model solutions on clean urban transport

  (Organizátor: Regional Representation of North Rhine-Westphalia)  

Problém dopravy je v EU pociťován zejména jako problém měst. Hlavním argumentem je, že 70% obyvatel Evropské unie žije ve městech. Města jsou také největším producentem znečištění a zatěžují své obyvatele vzrůstajícím hlukem a zplodinami, přičemž jejich mobilita se přinejlepším nezvyšuje (zvyšováním rychlosti dopravy nedochází totiž ke zkracování doby, kterou obyvatelé stráví na cestě), dochází zde tedy ke snižování kvality života.

Konzultační centrum Siemensu proto jednotně posuzuje úroveň kvality života v evropských velkoměstech zahrnutím mnoha různých hledisek (široké spektrum od kvality pitné vody až po úroveň veřejné dopravy). Nejlépe vycházejí (nikoli překvapivě) severská města, na prvním místě je suverénně Kodaň (za posledních 20 let zvýšila používání kol o 300%). Velmi vysoko se však umístila Vídeň. Praha se nachází bohužel v žebříčku až mezi posledními, mj. až za Bratislavou.

Ukazuje se, že hlavním problémem je donutit obyvatele měst, aby zaparkovali svá auta a používali veřejnou dopravu (Hannover disponuje 6.100 místy park&ride a 6.000 místy bike&ride). V poslední době se ale užívání veřejné dopravy razantně zvýšilo, problémem se však stala rostoucí předměstí nasávající nové obyvatele hledající práci. Například město Vídeň uvádí, že podle jejich výzkumu ve vnitřní Vídni (Vídeňáci) používá individuální automobilovou dopravu jen 34%, 66% jezdí veřejnou dopravou, zatímco na předměstích (Dojíždějící) je tomu naopak - 63% využívá auto, 37% veřejnou dopravu.

Úloha vozidel na elektrický pohon je v procesu optimalizace dopravy v evropských městech vnímána jako velmi důležitá, a to zejména pro jejich vyšší účinnost. Doprava totiž není nazírána jednostranně jen jako boj proti produkci CO2 (až například na výjimku europoslance Michaela Cramera za německé Zelené), ale zejména jde o minimalizaci její energetické náročnosti společně se zvýšením kvality života obyvatel (zavedení mýta snižuje používání aut až o 20%).

Vítané jsou všechny druhy dopravy na elektrický pohon, diskutující na konferencích však nejvíce zajímaly elektrobusy, řešící problém dopravy v centrech (Sightseeing Buses), kola a také e-auta či hybridy (taxislužba, policie, sociální služby, pošta). Například ve Varšavě přejde jedna z hlavních taxislužeb plně na hybridní vozy.

Jako problematické je však v současnosti vnímáno budování sítě dobíjecích stanic, cena baterií i vozů (problém zejména bránící rychlému rozšíření městské autobusové dopravy na elektropohon) a také nutnost změny lidské mentality.

Elektromobily také mají rozporuplné přijetí z důvodu jejich vysoké uhlíkové stopy, což je poměrně nové kritérium – nástroj k měření dopadů lidských aktivit na životní prostředí vyjadřovaný v ekvivalentech oxidu uhličitého CO₂. Elektromobilů se týká zejména tzv. nepřímá stopa, což je množství nepřímých emisí CO₂ z celého životního cyklu výrobku, emise spojené s jeho zpracováním.

Zdroj: Future Age o.s.