Společnost ABB po více než půlročním testování zprovoznila pro veřejnost novou rychlonabíjecí stanici Terra 100.2, která umožňuje dobíjení dvou elektromobilů současně. Unikátní zařízení stojí před centrálou ABB ve Štěkově ulici na Praze 4, na strategickém místě v blízkosti začátku dálnice D1. Nabíjení elektromobilů stanicí trvá v závislosti na typu vozidla patnáct až třicet minut. Využívat ji mohou i plug – in hybridy, respektive elektromobily, jejichž vybavení rychlé dobíjení nepodporuje. Stanice umí „přepnout“ i na pomalé dobíjení. ABB předpokládá, že se uplatní hlavně na čerpacích stanicích.
Pro stále více německých firem je důležité, jak jsou vozidla, která nakupují do svých vozových parků šetrná k životnímu prostředí. Případně jaká je environmentální výkonnost vozidel firmy, jejíchž služby si najímají. Vyplývá to z průzkumu německého institutu pro aplikovanou ekologii Öko-Institut e.V. Institut rovněž uvedl, že zhruba pětina z dotázaných firem je ochotna za ekologičtější provoz firemní flotily vozů hradit až o dvacet procent vyšší náklady. Nicméně kombinace pořizovací i provozní náklady zůstává klíčovým kritériem při pořizování automobilu do vozového parku.
Velká Británie to s budováním nízkouhlíkové ekonomiky myslí vážně. Tamní vláda rozhodla, že prodlouží platnost státních dotací na koupi elektromobilů až do roku 2015. Nový majitel vozidla na elektřinu může od státu dostat dotaci pětadvacet procent hodnoty vozidla, maximálně však pět tisíc liber. Třeba elektromobil Nisan Leaf tak s dotací vyjde na 25 990 liber, namísto původních 30 990 liber. Elektromobily se navíc stále více prosazují i v kategorii užitkových vozů. Vláda proto rozhodla zařadit do dotačního programu i užitkové elektromobily.
Jednou z nevýhod současných elektromobilů je neustálá úzkost a strach jejich řidičů z toho, že se jim ve voze vybijí baterie a oni nedorazí na místo určení. Aktuální maximální dojezdová vzdálenost se u většiny sériově prodávaných elektromobilů pohybuje zhruba kolem 160 kilometrů. Americká společnost IBM nyní tvrdí, že je již blízko tomu, jak zbavit řidiče obav z malého dojezdu jejich aut na elektřinu. Vědcům IBM se údajně podařilo vyvinout baterie, které umožní elektromobilům na jedno nabití ujet až osm set kilometrů.
Kapitáni automobilového průmyslu elektromobilům příliš nevěří. Respondenti celosvětového průzkumu Global Automotive Executive Survey 2012 jsou v otázce elektromility skeptičtí a nedomnívají se, že by měl prodej elektromobilů v následujících letech dosáhnout významného podílu. Celosvětový průzkum uskutečnila firma KPMG. Respondenti průzkumu naopak považují za perspektivní spíše koncepty tzv. městských aut a také městské mobility. V zemích BRIC by měl za patnáct let počet potenciálních zájemců o služby mobility přesáhnout sto milionů.
Na očekávaný nástup elektromobilů se začínají připravovat i výrobci komponentů pro automobilový průmysl. Mezi ně se zařadila i společnost Continental, která vyvinula šetrné pneumatiky určené výhradně pro elektromobily. Firma je chce začít vyrábět již v letošním roce. Continental na jejich vývoji spolupracoval s několika předními světovými automobilkami. Výsledkem této kooperace jsou pneumatiky nových rozměrů, respektive s větším vnějším průměrem, například 195/55R20, namísto tradičních 205/55R16. Nové pneumatiky jsou určeny výhradně pro elektromobily.
Automobilka Škoda uvede na trh svůj první komerčně prodávaný elektromobil s největší pravděpodobností v roce 2014. Patrně půjde o model Citigo, jak již napovídá jeho název bude se jednat o menší elektromobil určený pro hustý městský provoz. Škoda již zahájila testy svého prvního elektromobilu Škoda Octavia Green E Line. Na něm si chce automobilka především otestovat používané technologie. Každá z deseti vyrobených Octavií má za dvanáct měsíců najet přes patnáct tisíc kilometrů. Se sériovou výrobou Škody Octavia Green E Line se ale do budoucna nepočítá.
Ruská společnost Rusnano a čínský holding ThunderSky otevřeli v ruském Novosibirsku největší továrnu na výrobu lithium – iontových baterií na světě. Ve společném závodě, který se jmenuje Liotech vlastní čínská firma 50,0001 procenta akcií, zbytek podílu pak její ruský partner Rusnano. Závod, jehož výstavba vyšla zhruba na 8,2 miliardy korun, a který se rozkládá na čtyřiceti kilometrech čtverečních, bude vyrábět především lithium – železo – fosfátové – akumulátory s kapacitami 200, 300 a 700 Ah. Ročně by měla fabrika vyprodukovat kolem milionu kusů baterií se souhrnnou kapacitou 1 GWh.